Přidejte se k povstání

Kontinent Nomiey

... staré svitky vypráví o velké záři, skrz kterou do našeho světa přišly bytosti nadlidské krásy s nepředstavitelnou mocí. Mocí, které se nyní říká magie. Jejich královna a spasitelka vyjednala mír mezi lidskými králi a takzvanými alfy. Proč přišli, ptáte se? Inu, jejich svět byl na pokraji zničení a nebylo nic, co by mohlo odvrátit konec. Dostali se proto sem. Nehledali válku, bohatství nebo otroky. Hledali domov a mír. Soužití s lidmi.

Podařilo se jim vyrvat kus kontinentu ze Starého světa nebo Aderiaru, chcete-li, a uvolnit jej do moře. Tam, v zemi, která jim byla domovem, žijí doteď a přejmenovali jej na Nomiey. Nomiey znamená v alfí řeči naděje. Velmi poetické, nemyslíte? 

Dohoda, kterou dávná královna alfů uzavřela s králi, zněla tak, že se každý bude držet na svém území a tak tomu bylo po tisíce let. Okolo Nomiey se vztyčila magická bariéra a nikdo bez magie se skrz nemohl dostat. Za tu dobu se Nomiey rozdělila na několik království, všechny však podléhaly dávné královně až do její smrti. Pak nastala samostatnost a roztržení. Království se již neshodla a stala se samostatnými, zaměřovala se pouze na sebe. Vzniklo jich dohromady šest a jmenují se takto:

V Remiey vládne rod spasitelky a řídí se jejími zásadami i nadále. Je to země míru a klidu, prosperuje pod korunou nynější královny Clarisse.

Elimier se stala dominantou kontinentu, ke které každý vzhlíží s obdivem i obavou, jelikož jí vládne muž z velmi mocného a prastarého rodu Illidiarů, Rowarian. Muž, který je potomkem alfích bohů.

Valerent, území čarodějek pod vládou Valerie, se uzamkl do sebe a zavřel brány, takže se nikdo nedostal ven ani dovnitř. Arcimistryně Valerie je první a jedinou vládkyní tohoto území, proto se jmenuje po ní.

Ariles pod korunou královny Anne expandovala a začala natahovat ruce k lidem. Navázala obchodní cesty hlavně s Mellvorským císařstvím.

Zariey se s Kerianem v čele drží starých zásad a rozhodla se žít stejným způsobem jako Remiey. Přesto se však drží na svém písečku na druhé straně Nomiey, než Remiey.

Perije a Kasarej nikdy nepřijmuly nový svět a naprosto se izolovaly.

 - část přednášky na univerzitě v Mellvorském císařství

Proč alfové a ne elfové?

Je to vcelku jednoduché, chtěla jsem vystoupit z řady a přijít s něčím novým a svěžím. Ano, samozřejmě, elfové jsou zajetý pojem, každý je známe, ale zajímalo vás, odkud se elfové vzali? Pokud bereme elfy jako vysoké nadlidsky krásné bytosti s jakoukoli formou dlouhověkosti, vracíme se k Tolkrienovi. Tolkien si je ale úplně sám nevymyslel, sám se inspiroval severskou mytologií u bytostí alfů. Já jsem se vrátila tady k tomu originálu a také se jím inspirovala, akorát trošku jiným směrem.

Takže, kdo jsou moji alfové? Dlouhověké bytosti se schopností ve svém těle tvořit magii. Každý alf se narodí s minimem magie, díky kterému jeho tělo funguje. Pokud by se tělo alfa z jakéhokoli důvodu ocitlo bez magie, zemře. Tato smrt není instantní, ale alf pomalu ztratí schopnost orientace, ovládání svého těla, přemýšlení a postupně se jeho tělo zhroutí samo do sebe. Tento proces může trvat několik minut i několik týdnů, je to velice individuální, ale smrt je nevyhnutelná. 

Alfové ve Starém světě, kterému se dříve říkalo Aderiar, žili pospolu a nedělili se na jitřní ani noční. Byli pouze alfy. Když dávné královně Lyře Andaresové propůjčili dva bohové svou moc, aby mohla zachránit svůj lid, proudila skrz ni i všechny přenesené jejich moc. Střípky boží moci se v každém z nich zasekly. Děti těch, kterým se do vínku dostal střípek magie Avera, boha slunce, tíhli k teplým barvám přírody. Jejich vlasy měly zlaté či kaštanové barvy, oči plné zeleně a stříbra a pleť zalitou sluncem. Děti těch, kterým se do vínku dostal střípek magie Dariena, boha stínů, tíhli ke studeným barvám noci. Jejich vlasy byly buď černé, tmavé či příležitostně bílé. Oči ve všech odstínech moře a pleť zalitou měsíčním paprsky.

Proč je Siverai jedinečná

Nebudu vyzrazovat nic zásadního z děje, nebojte. Siverai jsem nepsala jako knihu, která se má zavděčit. Není to kniha zalitá sluncem, chtěla jsem, aby reflektovala mezilidské vztahy a konflikty v nich. Její příběh je o naději, která plane v srdci hrdinky, ukazuje čtenáři, že se nesmí nikdy vzdát, i když je sražen na kolena. Vypráví příběh o přátelství, která mají různé formy a podoby, ukazuje, že každý člověk vnímá přátelství jinak a projevuje jej jinak. Různými způsoby nám naznačuje, že rodinu netvoří krev. Siverai není o romantické lásce, ale o lásce, která nenechá bratra a sestru obrátit se k sobě zády. Je o hluboké lásce mezi přáteli, o cti, o věrnosti, o loajalitě k myšlence, že jednou daný slib nesmí být porušen či zapomenut. Každý, kdo si někdy prošel těžkým obdobím se v knize najde a bude mu dokázáno, že se dají všechny bolesti překonat. Hrdinka Adriena ukazuje ve všech svých rozhodnutích, co znamená věrnost, pravá láska, odvaha a strach. Ukazuje, jaké je být na pokraji zlomu a možná... i jaké to je být zlomen. Být zlomen však neznamená být poražen.

Hlavní postavy a morální konflikt ve vás

Dovolte mi krátce představit hlavní postavy. Pro vás to zatím budou jen písmenka, ale zkuste vnímat, jak na vás ta jména působí. Snažila jsem se u každé z nich vyzdvihnout, co v knize představuje.

Adriena představuje naději a nezlomnost.

Zalrien představuje naši přirozenost pomoct a nenechat člověka v nouzi, ale zároveň neochotu nechat pomoct sobě.

Nafriel je pro všechny, kteří se tváří, že jsou v pořádku, ale v duši trpí, skrývají svoje bolesti za vtipy a úsměvy.

Rowarian je naší pýchou, zodpovědností vůči ostatním a je pro všechny, kteří museli dospět příliš rychle.

Alinya představuje tu jednu kamarádku, jejíž přátelství zůstane stejné i přes všechen čas nebavení se.

Orion představuje ty, které rodina zklamala.

Cerim představuje ty, kterým svět házel klacky pod nohy.

Riffien ukazuje na přehnanou sebejistotu a slepým hnáním se za něčím, čeho nelze dosáhnout.

Iliasien je jistotou a stabilitou.

Heylanna je nepředvídatelností a tajemstvími, která v sobě ukrýváme.